Nov 18

Depersonalizace a derealizace


Nepřehlédněte: Ke stažení:

1. české stránky o DP/DR Contemporary overview

Diplomová práce o DP/DR Úvod na dpselfhelp.com

Heveroch Sám sobě cizincem

Článek o DP/DR Léčba depersonaliza­ce (EN)


Aktuálně:

Současné neurologické nálezy (Tento článek byl poskytnut ke stažení se svolením časopisu Česká a slovenská neurologie a neuropsychologie.)



Depersonalizace a derealizace (DP/DR) označuje velmi nepříjemné psychické stavy odcizení či oddělení od vlastního těla, jáství (depersonalizace) nebo okolí (derealizace). Depersonalizovaní prožívají těžko představitelné stavy cizosti, neskutečnosti či neexistence sebe a okolí. Svět a sebe v něm zažívají například jakoby v mlze, jakoby ve snu, odtaženě, nezúčastněně, vzdáleně, ploše, jakoby za oponou, jakoby za sklem, automatizovaně, nehmotně, nereálně, mrtvě a jinak. Ne zřídka se depersonalizovaný lekne při pohledu do zrcadla, neboť se vůbec nepoznává. DP/DR doprovázejí další symptomy, jako je ochuzení či ztráta emocí, empatie a motivace, zhoršení koncentrace, paměti, pocit zvětšování nebo zmenšování těla, změněné vnímání času a jiné.

Depersonalizace a derealizace se nejčastěji vyskytují současně, ale mohou být zažívány i zvlášť.

S přechodným trváním DP/DR má během života zkušenost poměrně dost lidí. Jsou-li stavy DP/DR zažívány trvale či se epizodicky vracejí, lze uvažovat o psychické poruše, která je nazývána depersonalizační a derealizační syndrom. I tato porucha není tak ojedinělá, jak se všeobecně předpokládá, a její výskyt je odhadován kolem 1–2%. Byť je pro člověka DP/DR velmi nepříjemná, matoucí a děsivá, nejde o vážnou psychickou poruchu! Náhled bývá zachován, tj. depersonalizovaný ví, že s ním není něco v pořádku a chce to změnit. Ačkoliv je sám sebou velmi znejistěn, je zpravidla schopen běžně žít (pracovat, studovat, komunikovat s druhými lidmi apod.), bez toho, aby si jeho změny všimli druzí. To vše DP/DR odlišuje od psychóz (např.schizofre­nie). DP/DR syndrom je řazen mezi neurotické, disociační či úzkostné poruchy, pod které spadají například deprese, úzkosti, panické stavy či sociální a jiné fobie.

DP/DR syndrom může začít náhle (často společně s panickou atakou) či se může postupně plíživě léta rozvíjet. Jeho spouštěčem může být stres, drogy, trauma, ale může začít i bez zjevných příčin. DP/DR syndrom se poprvé nejčastěji objevuje mezi 16 – 22 lety, může být ale zažíván od nejranějšího dětství nebo i od dospělého věku.

DP/DR syndrom se zpravidla vyskytuje společně s jinými obtížemi, které jsou k DP/DR buď přidruženy (primární DP/DR) nebo je naopak DP/DR přidružena k nim (sekundární DP/DR). Zvlášť počátek DP/DR provázejí deprese, úzkosti, panika či sociální a jiné fobie (strach z lidí, otevřených prostor, davu aj.). DP/DR syndrom se často vyskytuje v kontextu poruch osobnosti (hraniční, obsedantně kompulsivní, narcistická, schizoidní, vyhýbavá aj.). Symptomy DP/DR mohou doprovázet i poruchy příjmy potravy, posttraumatickou stresovou poruchu, migrénu, epilepsii a další.

Příčina DP/DR není úplně zřejmá. V mnohých případech se může jednat o účelnou ochranu před traumatickými událostmi a jejich bolestivým dopadem, jako je pohlavní a fyzické zneužívání v dětství, citové vydírání (vyhrožování, manipulace, přehnaná kritika, vtíravá kontrola, ponižování aj.) ztráta blízké osoby, rozchod, úraz, znásilnění či třeba přírodní katastrofy (u nás např. povodně).

DP/DR syndrom může náhle (postupně) odeznít, stejně jako náhle (postupně) začal. Častěji se bohužel jedná o dlouhodobou obtíž, která trvá i léta. Prozatím není ustanovena efektivní farmakoterapie ani psychoterapie syndromu, nicméně uzdravení je možné a příklady lidí to dosvědčují! Prvním krokem je naučit se s DP/DR žít. Vhodná psychoterapie se individuálně liší, doporučují se psychodynamické terapie zaměřené na propracování traumatu či se experimentuje s kognitivně behaviorálními technikami. Určité úspěchy zaznamenala farmakoterapie lamotriginem v kombinaci s antidepresivy skupiny SSRI či farmakoterapie benzodiazepiny nebo opiovými antagonisty.


Zjistil(a) jsem, že již nějaký čas patrně prožívám DP/DR. Co teď dělat?

> V prvé řadě neodkladně NAVŠTIVTE SVÉHO OBVODNÍHO LÉKAŘE, psychiatra či psychologa. Obáváte-li se toho, že Vám nebude porozuměno, vytiskněte si materiály o DP/DR a svému obvodnímu lékaři je ukažte (ne každý bude DP/DR znát). Obvodní lékař Vám pravděpodobně dá doporučení na místního psychiatra. Bojíte se, že budete po návštěvě psychiatra považován(a) za blázna? Bláznivé by naopak bylo nic s Vaším problémem nedělat! Nestyďte se, že se na Vaší životní cestě vyskytl problém, se kterým potřebujete momentálně pomoci. Mohlo to potkat kohokoliv a VY ZA TO NEMŮŽETE! Čím dříve začnete DP/DR řešit, tím lépe!


> INFORMUJTE SE!

V této sekci a na stránkách http://deperso­nalizace.webzdar­ma.cz/ najdete další užitečné informace. Napište email lidem, které postihlo to, co Vás. Svěřte se navzájem, poraďte se. Zúčastněte se diskuze (fórum).

> Budete-li chtít, svěřte se blízké osobě, ke které chováte důvěru. Byť možná nebude zcela rozumět tomu, co se s Vámi právě děje, vyslechne Vás, poradí Vám a podpoří Vás.


Co dále?

> Zvažte možnost pravidelného docházení na psychoterapii. Proberte tuto možnost se svým psychiatrem. Nechte si od něj někoho vhodného doporučit. Sami takového člověka vyhledejte (Zlaté stránky, internet). Mnozí terapeuti pracují na zdravotní kartu a Vy osobně za návštěvy nic neplatíte. Nebojte se ale být k nabízené pomoci kritičtí, máte právo na kvalitní péči a důležité je, abyste se Vy sami cítili dobře.

> Promluvte si s psychiatrem o možnostech farmakoterapie (podávání léků). Nebojte se na cokoliv zeptat a nenechte se odbít! Psychiatr je tu pro Vaše potřeby ne naopak. Mluvte o DP/DR syndromu a svého psychiatra o něm případně informujte. DP/DR syndrom bývá zřídka diagnostikován a je často mylně pochopen jako varianta úzkosti či deprese a podle toho i léčen. Promluvte si s jinými lidmi s DP/DR o jejich zkušenostech s farmakoterapií.


Pokud máte DP/DR syndrom*, tak:

> NEŠÍLÍTE a ani se v nejbližší době nezblázníte! Jen prožíváte velmi neobvyklé psychické stavy, které ve Vás oprávněně vzbuzují panický strach. Teď už ale není třeba se děsit! Nic hrozného se nestane. Potkal Vás zkrátka životní problém, na který jste nebyl(a) připraven(a), dílem proto, že o DP/DR není ve společnosti obecné povědomí.

> NEMÁTE NÁDOR MOZKU ani jinou smrtelnou nemoc! Byť je často třeba tuto možnost po návštěvě lékaře neurologicky došetřit, je krajně nepravděpodobná. Vaše příznaky by byly jiné.

> NEJSTE V TOM SAMI! Vaše psychické stavy jsou sice velmi bizarní a Vy se proto možná domníváte, že je nezažívá nikdo jiný než Vy, ale opak je pravdou! Lidí s DP/DR je hodně.

  • diagnózu může stanovit jen lékař

Proč Vás to potkalo?

Odpovědi na tuto otázku se budou individuálně lišit. Někteří to možná nikdy nezjistí. Možností je více, zde jsou některé z nich:

> Je možné, že jste byl(a) v životě vystaven(a) podmínkám (bolest, hněv, strach, zmatek, sexuální stimulace aj.), které jste byl(a) nucen(a) vytěsnit (odštěpit, zapomenout), abyste udržel(a) svoji psychickou rovnováhu. Nyní si na vytěsněné obsahy sice už nevzpomínáte (nebo si vzpomínáte matně), ale ony se přesto formou DP/DR hlásí o slovo.

> Nebo jste kdysi DP/DR vědomě využíval(a) jako vhodný nástroj k oproštění se od nepříjemných situací, ale tato obrana Vám postupem času přerostla přes hlavu a sama se nyní spouští i v docela běžných situacích.

> Nebo jste pravidelně užíval(a) nějakou drogu a (dočasně) tak narušil(a) rovnováhu Vašeho organizmu. Droga může být příčinou DP/DR, ale může být i jejím spouštěčem (problém je jinde).

> Nebo jste pro DP/DR syndrom bohužel geneticky predisponován(a) (jako jsou jiní třeba pro cukrovku nebo vypadávání vlasů) a v životě Vám stačilo relativně málo (konflikty, úzkosti, frustrace, nejistota apod.), aby se syndrom v plné síle rozvinul.

> Nebo tíhnete k tomu vykládat si své potíže alternativně (karma, energie, posedlost apod.). Uvědomte si ale potom prosím, že jste v současnosti znejistěni, a že přirozeně voláte po pomoci, což Vás činí zranitelnějšími před lidmi, kterým nejde o Vaše dobro a Vaši nezávislost, jako spíše o moc a o Vaše peníze. Lidové léčitele či duchovní vůdce vybírejte pečlivě a vždy si o nich sežeňte více na sobě nezávislých informací.


Adam